Nové Holešovice

Nové Holešovice

Okolím stanice Nádraží Holešovice projdou denně desetitisíce lidí. Málokdo se tu zastaví. Osm architektonických ateliérů dostalo za úkol to změnit. Z tranzitního místa má vzniknout městská čtvrť.

Nové Holešovice jsou mezinárodní architektonický workshop, který hledal podobu okolí stanice Nádraží Holešovice. Byl vyzvaný, dvoukolový a neanonymní a návrhy v něm posuzovala mezinárodní porota složená z nezávislých odborníků i zástupců města a investora.

Řešené území leží v širším centru Prahy, bezprostředně sousedí s řekou i největším městským parkem a obsluhuje ho metro i železnice. Přesto je dnes téměř bez zástavby a lidé jím spíš rychle procházejí, než aby se v něm zdrželi. Zároveň je vstupní branou do brownfieldu Bubny–Zátory.

Zadání

Každý návrh vyrostl z jednoho zadání. Shrnuje, v jakém stavu je území dnes, co se od jeho proměny čeká a jak byla soutěž nastavená.

Současný stav

Území v okolí nádraží Praha-Holešovice patří mezi zanedbané a v současnosti výrazně zdevastované části Prahy 7, v nichž se koncentruje řada urbanistických patologií. Zároveň je součástí širšího centra Prahy, v bezprostředním dosahu památkové rezervace a v samotném centru jedné z nejrychleji se rozvíjejících částí současné metropole.

Lokalita je obsluhována metrem i železnicí, nachází se v těsné blízkosti významných kulturních institucí, bezprostředně sousedí s řekou a největším městským parkem v Praze. Všechny tyto skutečnosti vymezují území, jehož potenciál zůstává dnes nevyužitý.

S téměř žádnou stávající zástavbou se lokalita nachází v pustém a v současnosti upadajícím veřejném prostoru, který je vnímán spíše jako místo, jímž se rychle prochází, bez jakékoli motivace se zde zdržet. V tomto kontextu má být území určené k transformaci přetvořeno v živou městskou čtvrť s plným propojením všech druhů veřejné dopravy, modernizací výstupů z metra a implementací nového Metropolitního plánu.

Cíle a vize

Cílem soutěžního workshopu je skloubit všechny požadavky, různé funkce i dopravní módy a inteligentně je provázat tak, aby výsledkem byla moderní, uživatelsky přívětivá a soudobá městská struktura.

Vedle ekonomické udržitelnosti a developersky motivovaných aspektů, které jsou nezbytným předpokladem zahájení rozvoje a úspěšné transformace území, musí být navrhované prostředí orientováno na uživatele, přátelské k pěším i cyklistům a nesmí být založeno na automobilově dominantní uliční síti.

Současně je nezbytným cílem vytvoření odolné městské struktury, která obstojí i v dlouhodobém horizontu. Vyžadována jsou flexibilní řešení, která lze přizpůsobovat budoucím potřebám, přičemž ekologické aspekty musí být zohledněny již od počátku a důsledně integrovány do celého procesu rozvoje.

Jedna z největších výzev je urbanizace Zátor a jejich přirozený srůst s Letnou, dolními Holešovicemi a novými Bubny podle aktualizované územní studie z roku 2026, kterou zpracovalo sdružení Pelčák a partner architekti a německý ateliér Thomas Müller Ivan Reimann Architekten.

Investoři mají za cíl pomocí mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže a zapojení nejširšího možného spektra vlastníků v oblasti celou čtvrť majetkově zcelit a dát vzniknout kvalitnímu městu krátkých vzdáleností pro 21.století. Tuto vizi splňují všechny zde prezentované návrhy.

Zadání

V první fázi se workshop v rámci bloků C.III-1 až C.III-3 a částečně C.II-1 zaměřil na řešení urbanistické struktury a organizace veřejného prostoru. Umístění budov a uspořádání jejich parteru proto musí být navrženo v úzké vazbě na dopravní obsluhu území a na omezení vyplývající ze stávajících konstrukcí, které musí být zachovány.

Ve druhé fázi byly tyto aspekty podrobněji rozpracovány pro bloky C.III-1 až C.III-3, včetně dalšího rozvoje architektonického řešení a návrhu vnitřního prostorového uspořádání podle požadavků na jejich využití.

Územní studie pro celé území Bubny-Zátory II je v současnosti schválena jako závazný dokument. Stavební a uliční čáry jsou pevně stanoveny a výškové uspořádání musí být v souladu s Metropolitním plánem. Návrhy byly v průběhu workshopu projednávány se zadavatelem a autory územní studie tak, aby výsledný návrh představoval smysluplné využití potenciálu území a přispěl k vytvoření současné a funkční městské čtvrti.

Historie

Nové Holešovice: krajina průmyslu a proměn

Oblast Nových Holešovic a Zátorů byla po dlouhou dobu periferií i významným průmyslovým centrem Prahy. Rozvoj průmyslu, železnice, přístavu a energetiky postupně proměnil původně dělnickou krajinu v jeden z nejvýznamnějších průmyslových areálů města.

S průmyslovým rozvojem vznikala také moderní městská infrastruktura – vodovod, kanalizace, elektrické sítě, plyn a veřejné osvětlení. Zatímco horní Holešovice se postupně měnily v moderní městskou čtvrť, Zátory a dolní Holešovice zůstávaly dlouho dělnickou a průmyslovou oblastí.

Ve 20. století začal průmysl postupně ustupovat bydlení a nové dopravní infrastruktuře. Výstavba metra, železničního náspu a magistrály v 70. letech území výrazně rozdělila a vytvořila dodnes patrné urbanistické bariéry.

Dnes se zde setkávají pozůstatky dělnické zástavby, průmyslu, železnice, energetiky i velkých dopravních staveb. Právě jejich vrstvení vytváří charakter Nových Holešovic a představuje jednu z největších urbanistických výzev území Bubny-Zátory.

19. století
Rozvoj průmyslu v Holešovicích a vznik dělnické kolonie Zátory.
1898
Zahájena výstavba elektrárny pro vznikající Elektrické podniky, které zajišťovaly provoz pražských tramvají.
konec 19. / začátek 20. století
Rozvoj železnice, nákladového nádraží Bubny, přístavu a průmyslových provozů. Významným centrem se stává také Pražská tržnice s bývalými centrálními jatkami.
1. polovina 20. století
Holešovice se proměňují v hustou městskou čtvrť. Průmysl a dělnické bydlení jsou stále úzce propojené.
2. polovina 20. století
Postupný ústup průmyslu a přeměna části dělnické zástavby. Nákladové nádraží Bubny je využíváno jako železniční opravny.
70. léta 20. století
Výstavba metra, železničního náspu a severojižní magistrály zásadně mění podobu Zátorů. Území se fragmentuje a vznikají výrazné dopravní bariéry.
1980
Podél Jankovcovy ulice vzniká nová rozvodna velmi vysokého napětí.
Dnes
V území se prolínají historické vrstvy průmyslu, železnice, energetiky, bydlení a dopravní infrastruktury. Bubny–Zátory procházejí další proměnou směrem k nové městské čtvrti.
Lokalita

Okolí nádraží Holešovice leží na severním břehu holešovického meandru. Už dnes je to významný dopravní uzel, kde se potkávají metro, železnice, tramvaje, autobusové nádraží i hlavní silniční tahy. S plánovanou výstavbou v navazujících územích význam uzlu dále poroste. Lokalita se tak postupně stává klíčovým strategickým prostorem, který sehraje zásadní roli v budoucí proměně širších Holešovic.

Řešené území, plochy k proměně a fázování, mapa řešeného území, zdroj: Kontextová analýza soutěže

Řešené území, plochy k proměně a fázování

zdroj: Kontextová analýza soutěže

Dopravní napojení území — metro, železnice, tramvaje a cyklotrasy, mapa řešeného území, zdroj: Kontextová analýza soutěže

Dopravní napojení území — metro, železnice, tramvaje a cyklotrasy

zdroj: Kontextová analýza soutěže

82 995 m²
řešené území
320 700 m²
cílová hrubá podlažní plocha
2 × 3 500 m²
dvě náměstí oddělená ulicí Vrbenského, která mají fungovat jako jeden celek
110 ha
brownfield Bubny–Zátory, jehož je území vstupní branou

Harmonogram

2017
První idea majetkového scelení území a jeho komplexního řešení.
2018
Zahájení jednání s hlavním městem Prahou a Dopravním podnikem o možnostech rozvoje lokality a utvoření společného podniku Nové Holešovice a.s.
2020–2024
Příprava transakční dokumentace a smluv, garance 25% podílu Dopravního podniku na zisku a celém developmentu.
2025
Zahájení přípravy soutěže jako mezinárodní vyzvané dvoukolové ideové urbanisticko-architektonické. Za organizátory vybráni D&K drost consult ve spolupráci s NORMA architekti.
2026
Mezinárodní soutěžní workshop.
21. 3. 2026
Získání potvrzení regulérnosti České komory architektů.
30. 3. 2026
Úvodní kolokvium workshopu.
1.–2. 6. 2026
Porota prvního kola – osm účastníků.
8. 9. 2026
Porota druhého kola – čtyři účastníci.
5. 10. 2026
Vernisáž výstav ve vestibulu metra a na radnici Prahy 7.
2026–2029
Projektová příprava.
2030
Podání povolení záměru.
2031
Vydání povolení prvního projektu (bloky C.III-1 a C.III-2).
2040
Dokončení stavby všech bloků.

Porota

Návrhy posuzovala mezinárodní porota. Vedle nezávislých expertů na urbanismus, architekturu, krajinu a dopravu v ní zasedali zástupci města, Prahy 7, investora a dopravních institucí.

Hlavní výzvou je vytvořit kvalitní návrh, který se dokáže vyrovnat s množstvím omezení kolem železniční stanice a zároveň nabídne přívětivý vstup do rozsáhlé městské čtvrti, jež tu v budoucnu vznikne.
Jörn Walter — předseda poroty, urbanista a bývalý vrchní stavební ředitel Hamburku
Nezávislí členové poroty – řádní
Jörn Walter

Jörn Walter

předseda poroty, Urbanista, bývalý vedoucí odboru územního plánování města Drážďany

Urbanista a bývalý vrchní stavební ředitel (Oberbaudirektor) Svobodného a hanzovního města Hamburku, kde v letech 1999 až 2017 stál u projektů jako HafenCity, Elbphilharmonie nebo Sprung über die Elbe. Vystudoval prostorové plánování na univerzitě v Dortmundu, dříve vedl úřady územního plánování v Maintalu a Drážďanech. Přednášel urbanismus ve Vídni, Drážďanech a na HafenCity University v Hamburku.

Mark Johnson

Mark Johnson

Krajinářský architekt, zakladatel společnosti CIVITAS – urbanistického a krajinného architektonického studia

Krajinářský architekt a urbanista, zakladatel studia CIVITAS, které založil v roce 1984 a dovedl mezi mezinárodní špičku v krajinářské architektuře a urbanismu. Přednáší na akcích AIA, ASLA, APA a ULI, zasedá ve správní radě Van Alen Institute a spoluzaložil CEO Roundtable, globální fórum pro vedení předních krajinářských ateliérů.

Bart Brands

Bart Brands

Krajinářský architekt, partner ve společnosti Karres en Brands

Krajinářský architekt a partner ateliéru Karres en Brands, který v roce 1997 spoluzaložil se Sylvií Karres. Kariéru začínal na magistrátu v Haagu, poté působil v Bakker & Bleeker a ve vlastní praxi. Působí jako Adjunct Professor na RMIT University v Melbourne.

Elisabeth Endres

Elisabeth Endres

Vedoucí Ústavu stavební klimatologie a energetiky architektury

Architektka a profesorka se zaměřením na stavební klimatologii, energetickou efektivitu a udržitelnou architekturu. Vede Institut stavební klimatologie a energetiky architektury, kde se soustředí na klimaticky neutrální a low-tech přístupy k navrhování. Získala řadu ocenění včetně kulturní ceny nadace Ingrid zu Solms a pravidelně zasedá v porotách architektonických soutěží.

Michal Sedláček

Michal Sedláček

Architekt, bývalý ředitel Kanceláře architekta města Brna

Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně a Školu architektury AVU v Praze. Působil v New Yorku, Moskvě a Los Angeles; ve studiu Franka Gehryho se podílel na projektu Walt Disney Concert Hall. V roce 2007 založil losangeleskou pobočku mezinárodní firmy Aedas a vedl projekty jako stadion NFL v Los Angeles. Od roku 2016 byl ředitelem Kanceláře architekta města Brna.

Nezávislí členové poroty – náhradníci
Tim Hupe

Tim Hupe

Zakladatel a partner, Hupe Flatau Partner

Vlastní architektonickou praxi založil v roce 2004 a od té doby vedl řadu urbanistických i architektonických projektů různého měřítka. K jeho nejvýraznějším pracím patří revitalizace a rozšíření kongresového centra v Hamburku (CCH). Před založením vlastní kanceláře působil v mezinárodně uznávaných ateliérech včetně Herzog & de Meuron.

Anna Lundqvist

Anna Lundqvist

Vedoucí katedry krajinářské architektury Brandenburské technické univerzity

Profesorka urbanismu a městských studií na Braniborské technické univerzitě (BTU) Cottbus-Senftenberg. V akademické a výzkumné práci se věnuje územnímu plánování, procesům proměny měst a začleňování krajiny do současného města. Vede výuku a výzkum na pomezí architektury, krajinářské architektury a urbanismu.

Martina Bauer

Martina Bauer

Partner, Barkow Leibinger Architekten

Architektka a profesorka na Institutu průmyslových staveb a navrhování (IEK) Univerzity Stuttgart. Od roku 1999 působí v berlínské kanceláři Barkow Leibinger, kde se z architektky vypracovala na pozici Senior Associate a dnes je členkou vedení kanceláře. Ve své práci propojuje dlouholetou architektonickou praxi s výukou a výzkumem, přičemž se zaměřuje na současné architektonické navrhování a stavební kulturu.

Závislí členové poroty – řádní
Petr Hlaváček

Petr Hlaváček

Radní hlavního města Prahy, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde od roku 1990 vyučuje. V roce 1991 spoluzaložil s architektkou Hanou Seho-Münzovou studio R.U.A., ve kterém působil do roku 2008, a v roce 2010 založil studio Headhand architekti. Zastával funkci proděkana pro rozvoj a výstavbu na Fakultě architektury ČVUT a v letech 2015 až 2016 byl ředitelem IPR Praha.

Lenka Burgerová

Lenka Burgerová

místopředsedkyně poroty, Místostarostka městské části Praha 7

Vystudovala architekturu a urbanismus na Fakultě architektury VUT v Brně a poté získala další vysokoškolské vzdělání v oboru historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako radní městské části Praha 7 pro oblast rozvoje, územního plánování, architektury a veřejného prostoru. Zasedá také v porotách architektonických a urbanistických soutěží.

Daniel Kajpr

Daniel Kajpr

Zástupce investora a projektový manažer Karlín Group

Vystudoval urbanismus a udržitelnou dopravu na Sciences Po v Paříži. Krátce působil ve společnosti SNCF Réseau, poté v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha), kde se podílel na založení oddělení participace. Později vedl kancelář náměstka primátora hl. m. Prahy pro dopravu. Po zkušenosti z veřejné správy se vrátil do soukromého sektoru a v současnosti pracuje jako urbanista ve společnosti Karlín Group.

Anna Švarc

Anna Švarc

Zástupkyně investora (DPP)

Architektka Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Vystudovala architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) a mezinárodní profesní zkušenosti získala v Londýně. Ve své práci se zaměřuje na architektonickou kvalitu infrastruktury veřejné dopravy, včetně návrhu nových stanic metra a rekonstrukcí těch stávajících. Prosazuje jednotný a kvalitní architektonický přístup k veřejné dopravě jako nedílné součásti pražské městské a kulturní identity.

Závislí členové poroty – náhradníci
  • Václav VorlíčekKancelář 1. náměstka primátora hl. m. Prahy
  • Zdeněk VölflKancelář 1. náměstka primátora hl. m. Prahy
  • Jan ČižinskýStarosta MČ Praha 7
  • Petr BeránekZástupce investora NHD (CPI Group)
  • Jan BarchánekZástupce investora NHD (dopravní ředitel DPP)
Odborníci
  • Petr Pelčák, Ivan Reimann, Marek JedlinskýAutoři územní studie
  • Václav VorlíčekKancelář náměstka primátora hlavního města Prahy
  • Zdeněk VölflKancelář náměstka primátora hlavního města Prahy
  • Jan CachOdbor územního rozvoje hlavního města Prahy
  • Amáta WenzlováIPR – garantka území
  • Michal NovákIPR – kancelář technické infrastruktury
  • Jan KrtičkaIPR – vedoucí kanceláře rozvoje městských čtvrtí
  • Pavel HospodkaIPR – doprava, udržitelná mobilita
  • Martina ČermákováPraha 7 – vedoucí oddělení rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru
  • Tomáš RichtrPraha 7
  • Pavel ZelenkaPraha 7
  • Jakub CiglerUrbanistické plánování
  • Štěpánka EndrleKrajinářská architektka
  • Václav MalinaDopravní specialista
  • Martin HvězdaSpecialista řízení nákladů
  • Iveta BosákováVedoucí kanceláře Delta Group – HIP
  • Kryštof PeřestýVedoucí projektant společnosti Delta Group – HIP
  • František KorbelPrávník
  • Jakub ZámyslickýPrávník
  • Hana RosypalováPražské vodovody a kanalizace, a.s.
  • Jiří VodrážkaDopravní podnik hl. m. Prahy – technické konzultace v oblasti silniční dopravy
  • Petr MašekDopravní podnik hl. m. Prahy – technické konzultace v oblasti tramvajové dopravy
  • Kristina HičarováDopravní podnik hl. m. Prahy – technické konzultace v oblasti metra
  • Jiří PařízekDopravní podnik hl. m. Prahy – člen představenstva
  • Josef TolášSpráva železnic – ochranné pásmo dráhy
  • Jiří KolářSpráva železnic – technická podpora
  • Petr BednářSpráva železnic – správa nemovitostí a obchodní agenda
  • Petr VltavskýSpráva železnic – zástupce ředitele pro techniku
  • Jaroslav SedmidubskýMetroprojekt

1. kolo

Do prvního kola bylo vyzváno osm domácích i zahraničních ateliérů. Každý z nich představil komplexní urbanistický koncept celého území.

ADEPTDánsko

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: ADEPT

zdroj: ADEPT

Video za tým

1. kolo · ADEPT: Dánský pohled na to, jak spojit rozdělené město
Autorský tým
  • Guido Roth
  • Simon Lyager Poulsen
  • Martin Laursen
  • Tale Nixon
  • Mads Kjær Ravn
  • Thelma Celine Elingaard
  • Simon Poulsen
  • Petra Vojtasik
  • Nicolai Lindberg
  • Emma Briand
  • Leon Wittmaack
  • Emma Heimann

Baumschlager Eberle ArchitektenRakousko

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: Baumschlager Eberle Architekten

zdroj: Baumschlager Eberle Architekten

Video za tým

1. kolo · Baumschlager Eberle: Důležitější než dopravní uzel je atmosféra místa
Autorský tým
  • Gerd Jäger
  • Hugo Herrera Pianno
  • Matúš Sceranka
  • Tereza Částečková
  • Alejandro Maldonado

Behnisch ArchitektenNěmecko

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: Behnisch Architekten + CMC Architects

zdroj: Behnisch Architekten + CMC Architects

Video za tým

1. kolo · Behnisch Architekten: Architektura jako pozadí každodenního života
Autorský tým

Behnisch Architekturbüro

  • Stefan Behnisch
  • Florian von Hayek
  • Simon Fuchs
  • Selcuk Güllü
  • Gergely Matyas Jelinek
  • Lukas Vogel
  • Andrada Bauer
  • Adelina Khabibullina
  • Aashka Limbasia
  • Holly Peinkofer

CMC Architects

  • David Richard Chisholm
  • Martina Chisholm
  • Evžen Dub
  • Marie Štěpánková
  • Lenka Jurkovičová
  • Anton Viñnas

Spolupráce

Krajinářská architektura
studio erde
  • Violeta Burkhardt
  • Marcel Tröger
Statika
knippershelbig
  • Jana Nowak
  • Max Peetz
Energetický koncept
Transsolar Klima Engineering
  • Helmut Meyer
Doprava a mobilita
Vojtěch Novotný, SEUM
  • Ursula Wyss

Bogle ArchitectsSpojené království

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: Bogle Architects

zdroj: Bogle Architects

Video za tým

1. kolo · Bogle Architects: Z Bubnů druhý Karlín?
Autorský tým
  • Ian Bogle
  • Barbora Markechová
  • Marek Matrtaj
  • Leighton Pace
  • Shu Tin Yang
  • Jeremie Feinblatt
  • Maria Serova
  • Craig Ormandy
  • Rainier Valcarcel
  • John Henley
  • Petr Němeček
  • Roger Hobkinson
  • Tim Stonor
  • Anna Rose

Spolupráce

Krajinářská architektura
EXTERIOR ARCHITECTURE
Placemaking
RESONANCE
Udržitelnost
BURO HAPPOLD ENGINEERING
Doprava
ETC
Využití území
THE DESTINATION DEVELOPERS
Mobilita
SPACE SYNTAX

CHYBÍK + KRIŠTOFČeská republika

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

Video za tým

1. kolo · Chybík + Krištof: Jak by se mělo proměnit okolí nádraží Holešovice
Autorský tým
  • Ondřej Chybík
  • Martyna Anna Bobińska
  • Čestmír Kříž
  • Daniela Pisingerová
  • Katarina Kobale

Spolupráce

Krajinářská architektura
LOLA
  • Peter Veenstra
  • Artur Borejszo
  • Simon Verbeeck
  • Anne Field
  • Francesco Prete
Inženýrské profese
AFRY CZ
  • Petr Zeman
  • Jiří Lávic
  • Petr Havlena
  • Martin Kameniar
  • Matěj Petrouš
  • Petr Jantač
Placemaking
MARKO&PLACEMAKERS
  • Igor Marko

OVAČeská republika

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: OVA

zdroj: OVA

Video za tým

1. kolo · OVA Architekti: Jak navrhnout náměstí, které bude sloužit lidem z okolí
Autorský tým
  • Jiří Opočenský
  • Štěpán Valouch
  • Ondřej Králík
  • Karolína Tyemnyak
  • Petr Bočan
  • Ondřej Suk
  • Barbora Říhová
  • Jakub Jůza
  • Michaela Máchalová
  • Norbert Lichý
  • Jan Čech
  • Stana Zubová
  • Ester Maria Dvořáková
  • Vojtěch Kordovský
  • Vojtěch Trochta
  • Tereza Hrůzová
  • Nikola Stibůrková

Spolupráce

Krajinářská architektura
HER ARCHITECTURE
  • Veronika Kučerová
Dopravní infrastruktura
PROJEKCE DOPRAVNÍ FILIP
  • Josef Filip

Riegler Riewe ArchitektenRakousko

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: Riegler Riewe Architekten

zdroj: Riegler Riewe Architekten

Video za tým

1. kolo · Riegler Riewe: Nové Holešovice jako USB pro celé území
Autorský tým
  • Roger Riewe
  • Christian Story
  • Michael Münzer
  • Nicole Palma-Wehr
  • Alexander Reichinger
  • Tsvetelina Stoyanova
  • Peter Lacko
  • Filip Tittelbach
  • Dominik Scheuch

Schindler Seko ArchitektiČeská republika

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: Schindler Seko Architekti

zdroj: Schindler Seko Architekti

Video za tým

1. kolo · Schindler Seko: Co má developerský projekt nabídnout kromě metrů čtverečních
Autorský tým
  • Janek Schindler
  • Ludvík Seko
  • Jiří Prokopec
  • Elif Cekceki
  • Lan Nguyen
  • Anatolii Studzynskyi

Spolupráce

Krajinářská architektura
ATELIER ROUGE
Dopravní inženýrství
TRAFILICITA
Statika
NĚMEC POLÁK

2. kolo

Postupující týmy dopracovaly své návrhy z hlediska architektury, dopravního řešení i ekonomické proveditelnosti.

ADEPTDánsko

Dánské studio z Kodaně se zaměřuje na návrhy veřejných budov a městských prostorů, které propojují architekturu, krajinu a každodenní život ve městě. Do pražské debaty přináší skandinávský pohled na tvorbu míst, kde se lidé rádi zastaví.

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: ADEPT

zdroj: ADEPT

Video za tým

ADEPT z Kodaně: město v lidském měřítku
Autorský tým
  • Guido Roth
  • Simon Lyager Poulsen
  • Martin Laursen
  • Tale Nixon
  • Mads Kjær Ravn
  • Thelma Celine Elingaard
  • Simon Poulsen
  • Petra Vojtasik
  • Nicolai Lindberg
  • Emma Briand
  • Leon Wittmaack
  • Emma Heimann
Autorský text ateliéru

Nové Holešovice, nové městské centrum Prahy 7

Nové, jasně vymezené zelené náměstí se stává přirozeným centrem území a propojuje bydlení, administrativu, hotel i veřejné funkce. Společně s kvalitním přestupem a okolní zástavbou vytváří nové pulsující centrum Holešovic, které navazuje na okolní městskou strukturu a žije v průběhu celého dne.

Návrh leží na rozhraní stávajících Holešovic a vznikající čtvrti Bubny-Zátory a doplňuje chybějící článek městské struktury Prahy 7. Zároveň vytváří významnou vstupní bránu do Prahy – první kontakt s městem pro cestující přijíždějící regionální i mezinárodní železniční dopravou. Veřejný prostor, mobilita a architektura zde tvoří jeden urbanistický celek, který obnovuje vazby mezi částmi města dnes rozdělenými dopravní infrastrukturou.

Srdcem návrhu je zelené náměstí, které soustřeďuje hlavní pěší vazby, pasáže, vstupy do budov i přestupní body veřejné dopravy. Přirozeně pokračuje přes Vrbenského ulici, posiluje prostupnost území a vytváří místa pro setkávání, čekání i každodenní pobyt. Stromy a rozmanitá vegetace poskytují stín a podporují biodiverzitu, zatímco hospodaření s dešťovou vodou a vodní prvky zlepšují mikroklima. Krajina se tak stává součástí veřejného prostoru i infrastruktury nové čtvrti.

Přestupní uzel vtahuje veřejný prostor do samotné stanice a propojuje metro, železnici, tramvaj a autobus v jeden přehledný a intuitivní celek. Jasná sekvence prostorů a výškových úrovní umožňuje snadnou orientaci a přirozený pohyb cestujících. Velkorysá, přirozeně osvětlená nádražní hala funguje jako vstupní brána do Prahy i nové městské foyer Holešovic. Obchodní a nádražní funkce, hotel a pracovní prostory podél hlavních pěších tras udržují stanici aktivní po celý den.

V reakci na měnící se klima a stále častější extrémní letní teploty vytvářejí architektura a krajina síť přirozeně zastíněných a klimaticky odolných veřejných prostorů. Stromy, vegetace, voda i stín budov omezují přehřívání a vytvářejí příjemné mikroklima i během nejteplejších dnů.

Kolem centrálního veřejného prostoru vzniká pestrá a inkluzivní čtvrť pro různé generace a životní styly. Rodiny s dětmi, mladé lidi i aktivní seniory. Bydlení a pracovní příležitosti doplňují kvalitní prostory pro kulturu, sport, volný čas, komunitní život, služby a občanskou vybavenost, díky nimž území žije během celého dne i týdne. Návrh zahrnuje 187 089 m² HPP bez parkování, z toho 85 262 m² bydlení (45 %) a 71 336 m² administrativy (39 %), dále 7 932 m² lokální produkce, 8 884 m² maloobchodu a gastronomie, 6 998 m² hotelu, 2 315 m² kultury a volného času, 1 802 m² mateřské školy a 2 560 m² nádražních funkcí. Dalších 48 665 m² parkování je integrováno v podzemí, aby parter zůstal otevřený pěším, veřejnému životu a aktivním funkcím.

Návrh navazuje na charakteristickou blokovou strukturu Holešovic a rozvíjí ji jako současnou, otevřenou a prostupnou městskou strukturu. Aktivní parter propojuje budovy s veřejným prostorem, zatímco chráněné zelené vnitrobloky vytvářejí klidnější prostředí pro obyvatele a komunitní život. Historické a kulturní vrstvy, které utvářejí genius loci – proporce a členění fasád, umělecká díla, drobná architektura, krajinné struktury i vzrostlá zeleň – jsou zachovány a začleněny do nové identity Nových Holešovic.

Jednotný architektonický princip zajišťuje soudržnost celku a současně umožňuje rozmanitost jednotlivých domů. Flexibilní konstrukční rastr 8,1 m podporuje různé typologie, funkce i jejich budoucí proměny a zároveň umožňuje efektivně reagovat na složité podmínky území, od podzemního parkování po stávající trasy metra, železnice a technické infrastruktury.

Hodnocení poroty

Porota vysoce oceňuje mimořádně přesvědčivý a komplexně zpracovaný návrh. Urbanistické řešení citlivě reaguje na charakter pražské urbanistické struktury, důraz klade na lidské měřítko, jasně definované ulice, aktivní parter a pečlivě členěné fasády. Celkové rozvržení prostorového a funkčního programu je kvalitní.

Dopravní uzel vytváří komfortní a plynule fungující „městský vestibul“, který přehledně propojuje jednotlivé druhy dopravy. Rampa, krytá pasáž a náměstí pokračující pod budovou vytvářejí velkorysý, bezbariérový a multifunkční veřejný prostor s intuitivní orientací. Přesvědčivé jsou také atmosféra, funkčnost a prostorová přehlednost nádražní haly s atriem.

Další dopracování vyžaduje úprava C.III-3 s ohledem na stávající kanalizační vedení, zlepšení východozápadních tras a začlenění vjezdů do podzemních garáží do objemu budov. Je třeba dále řešit ulici za C.III-3 a navržený lineární park. Spojení na úrovni nástupiště by mělo být zastřešeno a propojení obou částí náměstí přes Vrbenského ulici není realizovatelné. Chybí koncepce hospodaření s dešťovou vodou a přístup ke stoce OK 4B z veřejného prostoru. Nutné úpravy C.III-3 dále zredukují hrubou podlažní plochu, která se již nyní nachází ve středním pásmu.

Realizované projekty ateliéru

Behnisch ArchitektenNěmecko

Stuttgartské studio s mezinárodní reputací se dlouhodobě věnuje veřejnému prostoru, vzdělávacím kampusům a udržitelné architektuře. Jeho zakladatel Stefan Behnisch předsedal porotě pražské soutěže Florenc 21, takže téma rozsáhlých městských proměn je ateliéru blízké.

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: Behnisch Architekten + CMC Architects

zdroj: Behnisch Architekten + CMC Architects

Video za tým

Behnisch Architekten ze Stuttgartu: dopracovaný návrh pro Nové Holešovice
Autorský tým

Behnisch Architekturbüro

  • Stefan Behnisch
  • Florian von Hayek
  • Simon Fuchs
  • Selcuk Güllü
  • Gergely Matyas Jelinek
  • Lukas Vogel
  • Andrada Bauer
  • Adelina Khabibullina
  • Aashka Limbasia
  • Holly Peinkofer

CMC Architects

  • David Richard Chisholm
  • Martina Chisholm
  • Evžen Dub
  • Marie Štěpánková
  • Lenka Jurkovičová
  • Anton Viñnas

Spolupráce

Krajinářská architektura
studio erde
  • Violeta Burkhardt
  • Marcel Tröger
Statika
knippershelbig
  • Jana Nowak
  • Max Peetz
Energetický koncept
Transsolar Klima Engineering
  • Helmut Meyer
Doprava a mobilita
Vojtěch Novotný, SEUM
  • Ursula Wyss
Autorský text ateliéru

Nové Holešovice transformují fragmentované území v okolí nádraží Holešovice v soudržnou městskou čtvrť reagující na klimatické podmínky. Na základě urbanistické soutěže projekt vytváří jasnou blokovou strukturu, posiluje význam nádraží jako veřejného prostoru a propojuje jej s širší severojižní osou významných cílů, včetně plánované Vltavské filharmonie.

Nové náměstí u Holešovického nádraží se stává hlavním veřejným prostorem a multimodálním uzlem. Propojuje železniční nástupiště, metro a autobusové zastávky a zároveň zlepšuje orientaci, komfort pěších a přístup k nábřeží. Namísto podchodů a lávek návrh vytváří čitelnou, mírně se svažující úroveň terénu od Plynární ulice k podchodu pod železnicí. Výškové rozdíly jsou překonávány pomocí ramp, teras, schodišť a krajinných prvků.

Náměstí kombinuje robustní městské povrchy se zelenými a propustnými plochami, stromy, keři, trávníky a sezónními vodními prvky. Krajinný koncept navazuje na vztah Holešovic k Vltavě, jejich industriální charakter a výraznou technickou infrastrukturu a přetváří je v princip „městské houby“. Dešťová voda je zachycována, zpomalována, zadržována a znovu využívána prostřednictvím střech, vnitrobloků, dešťových zahrad, vegetačních retenčních nádrží a cisteren, čímž se zlepšuje mikroklima, biodiverzita i odolnost území vůči přívalovým dešťům.

Budova nádraží se zvedá nad náměstím a vytváří dvě úrovně retailu a velkorysý krytý prostor pro pořádání akcí. Organicky tvarované zastřešení propojuje železniční podchod, funkce nádraží a vstup do metra a vytváří vnitřní galerijní úroveň.

Technická fasáda budovy kombinuje pevné stínění, odraz denního světla, přirozené větrání, noční chlazení, trojskla a izolované neprůhledné panely. Snižuje tak tepelné zisky při zachování dostatku denního světla a výhledů. Velkorozponová ocelová konstrukce ponechává přístup k metru volný a umožňuje flexibilní uspořádání podlaží.

Využití cirkulárních materiálů, zelených střech, tepelných čerpadel a zpětného získávání odpadního tepla z interních provozů a geotermální využití vrtaných pilot snižuje emise a podporuje provoz s nízkými nároky na údržbu.

Pojítkem celého návrhu je členitá stříška, která přechází z loubí středového objektu a doplňuje přestupní vazby celým územím. Z jejího tvaru a členění pak vycházejí i některé krajinné prvky a elementy na samotném náměstí.

Hodnocení poroty

Návrh vytváří tři jasně definované stavební bloky, které zprostředkovávají vztah mezi železničními nástupišti a okolním městem. Centrální budova funguje jako výrazný distribuční uzel, přičemž program je přehledně uspořádán s ohledem na hlukovou zátěž, veřejný a soukromý charakter jednotlivých prostor a specifické využití.

Diagonální pěší trasa ve směru sever–jih vytváří silný rámec veřejného prostoru a dělí přednádraží na krajinářsky řešenou část a městské náměstí. Charakter a využitelnost zelených ploch však zůstávají nedostatečně definované. Pohyb pěších směrem k metru a nástupištím není zcela jasný a strategie aktivace prostoru prostřednictvím maloobchodu vyvolává pochybnosti o dlouhodobé životaschopnosti a orientaci v prostoru.

Prostupnost bloků a síť průchodů ve vnitroblocích zlepšují pěší propojení, avšak množství tras může rozptylovat pěší pohyb a hranice mezi veřejným a soukromým prostorem nejsou dostatečně vymezeny. Návrh fasád je progresivní a výrazný, zejména u objektu C.III-2, jeho trvanlivost a nároky na údržbu však vyžadují další posouzení. Celkově je návrh ekonomicky robustní, avšak výrazně nedosahuje požadované hrubé podlažní plochy; zejména C.III-2 nesplňuje požadavek 30 000 m² HPP.

Realizované projekty ateliéru

CHYBÍK + KRIŠTOFČeská republika

České studio s mezinárodním přesahem realizuje projekty v Brně, Jihlavě, Praze i v zahraničí. Má zkušenost s proměnou veřejných prostranství, městských brownfieldů i větších městských projektů.

Soutěžní návrh

Situace, soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

Video za tým

Chybík + Krištof představují návrh pro Nové Holešovice
Autorský tým
  • Ondřej Chybík
  • Martyna Anna Bobińska
  • Čestmír Kříž
  • Daniela Pisingerová
  • Katarina Kobale

Spolupráce

Krajinářská architektura
LOLA
  • Peter Veenstra
  • Artur Borejszo
  • Simon Verbeeck
  • Anne Field
  • Francesco Prete
Inženýrské profese
AFRY CZ
  • Petr Zeman
  • Jiří Lávic
  • Petr Havlena
  • Martin Kameniar
  • Matěj Petrouš
  • Petr Jantač
Placemaking
MARKO&PLACEMAKERS
  • Igor Marko
Autorský text ateliéru

Návrh Nových Holešovic proměňuje roztříštěný veřejný prostor v soudržnou městskou zástavbu. Vymezené bloky a jasná uliční síť vytváří přehlednou strukturu, je obnoveno napojení na Vltavu. Hlavní osa sever–jih, od řeky k řece a k plánované budově filharmonie, zajišťuje vizuální i fyzické propojení celé čtvrti.

Železniční infrastruktura má být nástrojem městské mobility, nikoliv bariérou. Stávající nepřehledné a nepohodlné výškové uspořádaní je zjednodušeno do jedné roviny náměstí o rozloze 8 700 m². Z této pečlivě nastavené úrovně (+191,15 m n. m.) klesá pohodlná široká ulice v 5% sklonu směrem k podchodu pod tratí. Pod náměstím zůstává skryta stanice metra, přístupná suchou nohou z vlakového nádraží.

Nová „pražská pasáž“, jedinečný typologický prvek, spojuje stanici metra a vlakové nádraží. Pasáž diagonálně protíná blok C.III-2 a její jižní portál je dominantou náměstí, ikonickým zakončením severojižní urbanistické osy. Obloukový výřez v centrálním bloku současně otevírá pohled na působivý Trojský most. Pod širokou klenbou vzniká atraktivní krytý veřejný prostor vhodný například pro pořádání trhů.

Hmotové řešení optimálně naplňuje možnosti výstavby v území. Flexibilní vnitřní uspořádání a modelace budov dovoluje změnu poměru bytových a nebytových prostor v závislosti na budoucím vývoji městské čtvrti. Návrh je v souladu s výškovými limity územní studie. Jedinečná lokalita má však potenciál stát se novým městským centrem zvýrazněným v dálkových pohledech a všechny tři věže obklopující náměstí by mohly být vyšší: 148 m, 126 m a 106 m.

Dnešní slepou, vysokou hranu železniční trati na severu proměňuje sloupová arkáda v aktivní, živou ulici. Dynamická směsice komerčních a nekomerčních ploch, parter plný stromů a vegetace vytváří příjemný veřejný prostor. Krajinářská strategie „houbového města“ omezuje zpevněné plochy a ochlazuje lokalitu v letních měsících. Srážky s intenzitou pětiletého deště jsou zadrženy na místě. Výsadba na náměstí, na ulici i ve vnitrobloku vytváří udržitelnou moderní městkou čtvrť odolnou vůči klimatickým změnám.

Hodnocení poroty

Návrh vychází ze silného a promyšleného konceptu orientace a prostorového propojení nádraží, metra a centrálního náměstí. Koncept „cesty uživatele“ vytváří působivou sekvenci prostorů, založenou na čtyřech definujících prvcích: klenutém průchodu nad metrem, obloukové arkádě podél železnice, výškové budově na západě a samotném náměstí. Porota považuje celkový koncept za přesvědčivý, s logickou strukturou veřejných prostorů a vhodným rozlišením tranzitního a sousedského náměstí.

Některé části však zůstávají pouze schematické a vyžadují další rozpracování. Je třeba upřesnit fasády, konstrukční řešení a rozložení funkcí, včetně orientace bytů a konceptu „mostového domu“. Další pozornost vyžaduje prosklená hala, propojení výškových úrovní a centrální eskalátor. Tržní náměstí je třeba dále rozpracovat z hlediska měřítka, uspořádání, programu a prostorové kvality. U sousedského náměstí je nutné lépe objasnit, jak klimatická opatření podpoří zeleň i každodenní komunitní život.

Navzdory těmto připomínkám považuje porota projekt za nejperspektivnější. Jeho základní koncept je přesvědčivý a navržené možnosti výškových staveb představují cenný potenciál pro další rozvoj.

Realizované projekty ateliéru

OVAČeská republika

Pražské studio Opočenský Valouch architekti navrhuje pro velké město i menší sídla. V mezinárodní soutěži zvítězilo s návrhem 4. kvadrantu Vítězného náměstí v Dejvicích. Zkušenost s různými měřítky mu umožňuje citlivě pracovat s prostorem odlišného charakteru.

Soutěžní návrh

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: OVA

zdroj: OVA

Video za tým

Studio OVA: nový návrh okolí holešovického nádraží
Autorský tým
  • Jiří Opočenský
  • Štěpán Valouch
  • Ondřej Králík
  • Karolína Tyemnyak
  • Petr Bočan
  • Ondřej Suk
  • Barbora Říhová
  • Jakub Jůza
  • Michaela Máchalová
  • Norbert Lichý
  • Jan Čech
  • Stana Zubová
  • Ester Maria Dvořáková
  • Vojtěch Kordovský
  • Vojtěch Trochta
  • Tereza Hrůzová
  • Nikola Stibůrková

Spolupráce

Krajinářská architektura
HER ARCHITECTURE
  • Veronika Kučerová
Dopravní infrastruktura
PROJEKCE DOPRAVNÍ FILIP
  • Josef Filip
Autorský text ateliéru

Náměstí před nádražím se stane novým centrem Holešovic. Společně s budovou Filharmonie na jihu a lineárním parkem vytvoří novou koncepční osu Holešovic, propojující řeku s řekou. Náměstí bude mít zásadní význam pro novou čtvrť.

Návrh vytváří prostor s jednotnou identitou vycházející z racionálního a dělnického charakteru Holešovic. Ortogonální rastr je vyplněn různými funkcemi v jednotlivých polích: místy k pobytu, stromy, prvky pro hospodaření s dešťovou vodou, vodními prvky a schodišti – vše uspořádané podle přirozeného pohybu a zastavování lidí. Základní rámec se překvapivě přizpůsobuje stávající městské struktuře.

Náměstí je definováno několika odlišnými prostorovými situacemi. Severní část s vstupy do metra a na nádraží a s průchodem směrem k řece tvoří významný nástupní prostor s místy k zastavení a možností diagonálního pohybu přes náměstí. Jižní část nabízí otevřený a flexibilní prostor pro trhy a komunitní akce, který se nachází nad tubusem metra, kde není možné vysazovat stromy. Háj se stinnými místy k sezení je umístěn na rostlém terénu a nabízí jak intimní zákoutí, tak prostory pro setkávání sousedů. Vodní prvek je přirozenou součástí náměstí – v létě funguje jako mělká vodní plocha, v zimě se stává součástí otevřeného prostoru náměstí.

Dopravní uzel přispívá k identitě místa. Základním principem je přirozený a intuitivní pohyb cestujících mezi jednotlivými druhy dopravy – od metra k vlaku, tramvaji a autobusu bez zbytečných zacházek. Prioritou je pohyb pěších a cestujících ve volném prostoru. Proud lidí aktivuje veřejný prostor i komerční jednotky v parteru budov.

Architektonický výraz vychází ze základních prvků, jako jsou sloup, římsa a okno. Každá ze 16 budov má vlastní charakter, který se projevuje materiálem fasády, vstupními jádry i podobou zábradlí. Budovy lemující veřejný prostor mají podél jižních fasád arkády, zatímco střídající se nárožní akcenty a ustupující horní podlaží vytvářejí charakter tradičního městského bloku. Vnitrobloky jsou primárně určeny obyvatelům, díky průchodným branám však zůstávají prostupné. Centrální prostory jsou sdílené, zatímco pásy zeleně oddělují soukromé předzahrádky od společných prostor a zajišťují soukromí.

Hodnocení poroty

Návrh úspěšně naplňuje záměry Metropolitního plánu a požadavky územní studie a zároveň prokazuje pozitivní vývoj od 1. fáze. Všechny druhy dopravy jsou dobře propojeny, je však třeba zlepšit pohyb a orientaci v prostoru. Náměstí nabízí několik možných tras, jejich hierarchie je však nejasná, což orientaci znesnadňuje. Přístup od metra k odbavovací hale působí stísněně a maloobchodní provozy podél C.III-2 dále zakrývají vstup do podchodu. Rampa k metru se jeví jako příliš strmá pro pohodlný a bezbariérový přístup.

Hlavní náměstí vytváří působivou vizuální kompozici, jako komfortní společenský prostor však působí méně přesvědčivě. Aby fungovalo jako každodenní místo setkávání, je potřeba jej dále dopracovat. Velká nízká konstrukce zastřešení a zapuštěný skleněný pavilon oslabují prostorový účinek. Krajinářský koncept a principy výsadby nejsou dostatečně definované.

Architektonické řešení je nejvýraznější u bloku C.III-2, zatímco objekty C.III-3 postrádají dostatečné členění fasád, výraznější vstupy a individuální charakter. Výrazná fasáda C.III-2 zároveň vyvolává obavy, že vizuálně bude působit těžkopádně a bude náročná na údržbu. Přestože návrh dosahuje nejvyšší hodnoty HPP, ve výsledku je celkové rozložení hmot méně přesvědčivé.

Realizované projekty ateliéru

Vítěz

Workshop vyhrál návrh ateliéru CHYBÍK + KRIŠTOF. Porota na něm ocenila především orientaci a prostorové propojení nádraží, metra a centrálního náměstí.

Vítězný návrh

Vizualizace náměstí, soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

Vizualizace náměstí

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

Rozhovor s vítězem

Chybík + Krištof: Vítězný návrh pro Nové Holešovice
Schémata návrhu
soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

SCHÉMA MODROZELENÉ INFRASTRUKTURY

Komplexní strategie „houbového města” zajišťuje dlouhodobou klimatickou odolnost. Vnitrobloky s hlubokým půdním profilem, ulice lemované stromy a biodiverzní zelené střechy tvoří jednotnou ekologickou síť, která hospodaří s dešťovou vodou, zadržuje ji na místě, a výrazně snižuje efekt tepelného ostrova.

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

SCHÉMA PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ DOPRAVY

V ulicích je navržena prostupná, bezbariérová síť pro pěší a cyklisty. O patro výš, v úrovni rozšířeného vlakového nástupiště, vzniká nová cyklostezka, která je bezpečně a přirozeně oddělena od samotné nástupní plochy. Víceúrovňový a bezkolizní prostor zaručuje plynulý pohyb napříč celou čtvrtí.

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

SCHÉMA VEŘEJNÉ DOPRAVY

Přehledný dopravní uzel efektivně propojuje místní i regionální sítě. Přímé vazby zajišťují rychlé přestupy mezi vlaky, metrem, tramvajemi a autobusy. Od vlaku lze do metra dojít pohodlně za každého počasí, celá přestupní trasa je pod střechou. Náměstí se stává živým prostorem protkaným pěšími cestami, cílem návštěvy a společenským centrem.

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

SCHÉMA AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY

V samotném těžišti lokality je automobilová doprava omezena, regulována, přirozenou prioritu má pohyb pěších a cyklistů. Osobní auta, zásobování i zóny pro krátkodobé zastavení jsou záměrně svedeny na okraj území, kde jsou také umístěny vjezdy do podzemních garáží.

soutěžní návrh pro Nové Holešovice, zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOF

SCHÉMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Hlavní inženýrské sítě a technická infrastruktura jsou sdruženy do prostorově úsporných tras, dostatečně kapacitních i pro budoucí potřeby. Toto promyšlené uspořádání umožnuje výsadbu vzrostlých stromů a garantuje živý, příjemný uliční prostor.

Autorský tým
  • Ondřej Chybík
  • Martyna Anna Bobińska
  • Čestmír Kříž
  • Daniela Pisingerová
  • Katarina Kobale

Spolupráce

Krajinářská architektura
LOLA
  • Peter Veenstra
  • Artur Borejszo
  • Simon Verbeeck
  • Anne Field
  • Francesco Prete
Inženýrské profese
AFRY CZ
  • Petr Zeman
  • Jiří Lávic
  • Petr Havlena
  • Martin Kameniar
  • Matěj Petrouš
  • Petr Jantač
Placemaking
MARKO&PLACEMAKERS
  • Igor Marko

Výstava

Srdečně vás zveme na výstavu výsledků mezinárodního urbanisticko-architektonického workshopu:

Od 5.10. do 2.11. proběhne výstava v době otevírací doby úřadu v přízemí Radnice P7, U Průhonu 1338/38, 170 00 Praha 7-Holešovice

Otevírací doba
Pondělí7:30–12, 13–18
Úterý7:30–12, 13–15
Středa7:30–12, 13–18
Čtvrtek7:30–12, 13–15
Pátek7:30–12, 13–14
Sobota a neděleZavřeno

Návrhy budou rovněž vystaveny ve vestibulu metra C, stanice Nádraží Holešovice, severní vestibul.

Komentované prohlídky s vítězným týmem v prostorách radnice – 5.10., 6.10. a 20.10. 2026 od 18 h